Nejmenší jednotkou informace je v počítačovém světě 1 bit (zkratka 1 b). Tato jednotka je schopna rozlišit pouze 2 stavy: 0 a 1. To by samozřejmě bylo pro nějaké rozsáhlejší informace málo, proto se užívá jako základní jednotka bajt (zkratka 1 B, anglicky 1 byte, česky 1 slabika). Velikost jednoho bajtu je 8 bitů, platí tedy rovnost 1 B = 8 b.

Jak na ty předpony?

Jelikož velikosti dat jsou řádově vyšší než jednotky či desítky bajtů, došlo, podobně jako u všech fyzikálních veličin k použití předpon. Pro počítačový svět to byly (zmíním tři nejpoužívanější): kilo (zkratka k), mega (zkratka M) a giga (zkratka G). Tyto předpony si určitě většina z vás pamatuje ze základní školy, kde se brala soustava SI (určitě nekupujete mouku na gramy a netvrdíte, že jste ze škodovky vytáhli 43 metrů za vteřinu).

Na rozdíl od soustavy SI, kde se jedná o násobky 10(kilo = 10³, mega = 10⁶, giga = 10⁹), však tyto předpony ve světě počítačů znamenaly mocniny 2 (kilo = 2¹⁰, mega = 2²⁰, giga = 2³⁰). Použití mocnin 2 vychází z dvojkové (binární) soustavy. Aby se tyto nejasnosti odstranily, došlo v roce 1998 k přijetí mezinárodní normy, která nově definovala předpony odvozené od mocnin 2. Vznikly nové předpony kibi(2¹⁰, zkratka Ki), mibi(2²⁰, zkratka Mi), gibi(2³⁰, zkratka Gi) a další. Tyto předpony měli v počítačovém světě nahradit chybné použití předpon kilo, mega, giga atd., které mají být používány ve všech odvětvích pouze jako mocniny 10.

I když je norma již 8 let stará, stále se používá jen velmi málo. Avšak rozdíl ve velikostech předpon je pro běžného uživatele zanedbatelný. Ale lze toho využít: proto výrobci např. pevných disků si jednotky znásilňují a používají desítkové násobky - disky pak vypadají větší. Např. 160GB disk je ve skutečnosti pouze cca 149GiB.

Jak na ty rychlosti?

Při používání jednotek pro rychlost přenosu dat (měřeno v počtu přenesených jednotek za vteřinu, značeno /s či anglicky ps) se používají předpony kilo, mega a giga (tam khnet bohužel ještě není :-( ) a sám nevím zda-li jsou myšleny jako mocniny 10 či 2. Důležité je správné použití základní jednotky, zda-li se jedná o bit či bajt.

Napíše-li někdo, že "rychlost na wifce je 1,7 Mbps", napsal čistou pravdu. Tento zápis totiž znamená 1,7 mega bitu za vteřinu, tedy cca 0,2125 mega bajtu za vteřinu, tedy 212,5 kilo bajtu za vteřinu(kBps) pokud vezmeme mega = 10³. Na druhou stranu napíše-li někdo, že "rychlost je na drátě stabilně 800 kbps", použil pravděpodobně špatnou velikost písmenka B. Tento zápis měl být 800 kBps tedy cca 6.4 Mbps, což přibližne odpovídá.

Doufám, že moje vysvětlení je k pochopení a že už se snad žádné dezinformace ohledně bitů či bajtů neobjeví.

P.S. Právě teď jsou rychlosti jednotlivých členů na wifce max. 1904 kbps, zatímco na panelnetech 6144 kbps (doufám, že jsem to rozluštil dobře :-))